Stala se nám podivná náhoda. S kamarádkou jsme
byly v Paříži, protože jsme se zapsaly do docela zajímavýho kursu dětské
psychologie, který je založen na učení jistého rakouského psychiatra Adlera a je
přežvýkáno americkou psychiatričkou Nelsenovou. Po kursu jsme šly směrem
k jejímu domu. Než jsme ovšem došly, přišla jí na telefon zpráva (myšleno
skutečné zpravodajství), že nějaký blázen přišel do nějaké školky, přesně
v půl dvanácté, kdy jsou děti domu na oběd, odstrčil učitelky, které ho
nechtěly pustit a před dětmi se
zastřelil.....
Pochopitelně
dosti děsivá scéna a navíc něco, na co přeci jen tady nejsou zvyklí. Nedělají
se tu preventivní cvičení, jako za oceánem (v Kanadě i USA), kdy musí být jasný
plán a postup v případě vniknutí nebezpečné osoby do prostor školy. Dokonce i naše děti měly dvakrát ročně toto
cvičení, ležely pod stolama, zabarikádované dveře, nesměly promluvit a chodila to kontrolovat
policie....
Takže tady toto
vzbudilo velký rozruch a všichni si jednohlasně mysleli, jaké je to štěstí,
že zastřelil jen sebe....a nechtěl se mstít. Protože by to bylo tak jednoduché.
Tak jsme si tam
tak četli tu zprávu a říkali jsme si, proč je přímo před námi tolik policejních
aut. A na konci zprávy byla uvedena ulice, kde došlo k této tragédii. A my
v té ulici byly......!
Dokonce ta moje kamarádka v té školce měla zapsané dítě. Nakonec jej tam ale naštěstí
na začátku roku nedala, protože ho vzali I blíž k domovu…..Pr
Tak jsme si tak říkali, jaká je to šílená náhoda…..
